Již dlouhá léta se setkávám s tím, že podstatná část mých zákazníků, přátel a bohužel i kolegů z oboru nezná podstatu rozdílu mezi spojovníkem a pomlčkou. Natož rozdílu v jejich použití. Pro některé z nich je spojovník jen o něco kratší forma pomlčky…

Toto sdělení není výplodem puntičkáře. Znalost naší mateřské řeči patří k základům kultury každého z nás. Tedy i v té psané formě. Asi není na místě bazírovat na správném používání pomlčky a spojovníku v běžné e-mailové nebo “esemeskové” konverzaci. U firemní či osobní prezentace nebo třeba v úřední dokumentaci je to však něco jiného. Zde bychom měli ukázat úroveň naší kultury a vzdělání, kterého se nám dostalo. Nebo mělo dostat.

A jak to s těmi vodorovnými čárkami v naší psané řeči vlastně je? Pojďme hezky popořádku…

Pomlčka (en dash) plní v psaném textu funkci oddělení jednotlivých částí sdělení nebo projevu. Oproti spojovníku je delší, přesněji na šířku půlčtverčíku. V americké typografii se používá ještě tzv. em dash (prodloužená pomlčka), především jako náhrada uvozovek nebo čárky a sází se zde bez čárky. Standardní pomlčka nahrazuje vlastně čárku, ohraničující vsuvku nebo přístavek. Používá se k vyjádření rozsahu, vztahu nebo vyznačení přestávky v řeči apod. Typograficky správný zápis rozsahu je s pomlčkou a vždy bez mezer, např. u času je tedy ve tvaru 12–16 hodin, nikoli 12 – 16 hodin.
U míry např. 5–7 mm, nikoli 5 – 7 mm.

V případě vyjádření vztahu s významem “a” nebo “proti” se používá pomlčky také bez mezer. Např.: dvojice Zikmund–Hanzelka, utkání Brno–Olomouc, …
Zcela jiná situace s pomlčkou je v případě, kdy pomlčka nahrazuje čárku, uvozuje přímou řeč nebo označuje přestávku. V těchto případech se píše pomlčka s mezerami. Např.:
… Jak to myslíte? – zeptal se a dodal – To by se vám taky nemuselo vyplatit…
… je nezbytné doplnit údaje – jsou-li k dispozici – a předat k dalšímu zpracování…

Důležitým pravidlem je použití pomlčky na konci řádku. Pokud je řádek zalomen právě v místě pomlčky, už se tato nikdy neopakuje na začátku nového řádku. Pomlčkou také nesmí končit řádek v případech, kdy tato slouží k vyznačení rozsahu nebo vztahu. V takovém případě se volí jiné řešení sazby textu nebo se pomlčka nahradí slovně (např. až). Pomlčka na začátku řádku může být v případě uvození přímé řeči, jako odrážka u nečíslovaných seznamů a výčtů nebo jako opakovací znaménko v rejstřících. Standardní klávesová zkratka pro vložení pomlčky je Alt + 0150.

Spojovník má délku třetiny čtverčíku. Je tedy znatelně kratší. Oproti pomlčce má spojovník zcela jiný význam i roli. Užíváme jej při těsných slovních spojeních, v nichž se umisťuje vždy bez mezer. Jako příklad lze uvést spojení žluto-zelený míč (pozor – zde jde o dvojbarvu, zcela jiný význam má žlutozelený), propan-butan, Praha-Ruzyně (pozor, zde platí jen pro jednoslovné tvary – něco jiného je např. Ostrava – Mariánské Hory), Rh-faktor, … Spojovník může také sloužit k oddělení spojky -li (víš-li, je-li …). Pozor, u složených spojek před spojení li spojovník nikdy nepíšeme (zdali, jestli, nežli, neboli, jestliže, …). Spojovník se také používá na konci slov, která mají ve větě své pokračování , jako např.: … nabízíme 2- a 3lůžkové pokoje… Spojovník se dále používá v zápisu chemického názvosloví (4-izopropylamino-5-pyrazol), v zápisu webových adres (www.narodni-divadlo.cz), při psaní sestupného formátu kalendářního data (2015-06-14) nebo při zápisu proměnných u číselných hodnot (n-tá odmocnina).

Důležitým pravidlem je mj. psaní spojovníku na konci řádku i na začátku dalšího řádku v případech, kdy je řádek zalomen v místě dělení slov typu není-li, německo-polské,… Ve všech ostatních případech, kdy spojovník naznačuje dělení slova na konci řádku, jej již neuvádíme na začátku řádku následujícího.

A co znaménko „minus“? V textech, kde je dobré dbát na gramatiku a typografii je zcela nežádoucí nahrazovat znaménko minus spojovníkem nebo pomlčkou, a to hned z několika důvodů. Šířka pomlčky nebo spojovníku je odlišná od šířky znaménka plus. Navíc, vertikálně nejsou znaménko plus, pomlčka a spojovník v jedné rovině. Je vždy vhodnější sázet původní znaménko minus.

Problematika pomlčky a spojovníku je o mnoho rozsáhlejší, nicméně výše uvedené informace myslím bohatě postačí jako základní výbava pro správné sestavení vašich textů. 🙂